Domů | Rozhovor | Hovor k sobě nad skonem Václava Havla
PDF Tisk Email
Sdílet
Václav Havel
Je tomu snad na den 22 let, kdy jsem doprovázel jeden z tisíců autobusů směřujících do Vídně. Po nezbytné zastávce na Mexikoplatz si účastníci zájezdu posedali kde se dalo a obědvali doma usmažené řízky. Byla to pro vídeňáky neskutečná podívaná, k čemuž jedna vídeňačka lapidárně poznamenala: "Naja, ale vy máte aspoň toho Havla!"
Jako spoluúčastník letu, který Václav Havel pilotoval, jsem neměl vždy dobrý pocit, pravdulásku, poznamenanou nepoznaným rodičovstvím, jsem nemohl zcela opětovat, avšak jeho genius loci na mne působil a měl jsem jej rád. Už jenom tím, že nebudu moci s ním ve všem souhlasit, mi bude chybět. S odchodem Václava Havla jako by odešel i kus mne samotného.
Smutním ...

Petr Richard Mauthner 21.12.2011

Aktualizováno Čtvrtek, 29 Březen 2012 17:49